Buckinghamský palác GBR
Buckinghamský palác GBR
Buckinghamský palác GBR
Ermitáž Petrohrad RUS
Staroměstský orloj Praha CZE
Staroměstský orloj znovu funguje. Po rekonstrukci byl znovu spuštěn Staroměstský orloj.
Historie orloje
Podle pověsti je hodinový stroj na Staroměstské radnici dílem hodinářského mistra Hanuše, jejž pražští radní údajně nechali oslepit, aby podobné dílo nemohl vytvořit nikde jinde.
Neví se přesně, kdo hodiny na radnici vytvořil – byl to nejspíše Mikuláš z Kadaně nebo některý mistr Pražské univerzity. Orloj je poprvé zmiňován roku 1410. Kamenická výzdoba kolem orloje je dílem Parléřovské huti.
Koncem 15. století proběhla přestavba radnice a oprava orloje, kterou provedl mistr Hanuš z Růže.
V 17. století přibyly k orloji pohyblivé dřevěné alegorické figurky a asi o století později i sochy apoštolů. V 19. století Josef Mánes namaloval kruhový kalendář.
Orloj byl poškozen koncem 2. světové války při bojích za pražského povstání a po válce byl i s částí radnice zrekonstruován.
Poslední rekonstrukce věže i samotného orloje proběhla roku 2018 a budí velké kontroverze. Orloj byl nejen zrekonstruován, ale hlavně i nově vymalován. Nová podoba prý více odpovídá původnímu stavu orloje a figur z 18. století a předchozích staletí. Změnily se nejen barvy orloje, ale i samotný astroláb.
Nové – hodně pestré barvy získaly figurky.
Přemalována byla i kopie Mánesova kalendáře – chybí černá barva. Skleněná okénka skrývající apoštoly také “hodně prokoukla”.
Co ukazuje orloj:
Astroláb: Středoevropský zimní čas, hvězdný čas a staročeský čas.
Kalendář: znak Starého města pražského, znamení zvěrokruhu, měsíce, data, dny, jména v kalendáři.
Sochy na orloji:
Figury apoštolů (chybí zde Jidáš – místo něj je zde sv. Matěj): Levé okno: sv. Jakub, sv. Ondřej, sv. Juda Tadeáš, sv. Tomáš, Sv. Jan Evangelista, sv. Barnabáš,
Pravé okno: sv. Petr, sv. Matěj, sv. Filip, sv. Pavel, sv. Šimon, sv. Bartoloměj.
Alegorické figury: Figurky kolem orloje: marnivec, lakomec, smrtka, Turek.
Figurky kolem kalendáře: filosof, archanděl Michael, astronom, kronikář.
Náměstí sv. Marka Benátky ITA
Velká čínská zeď CHN
Neuschwanstein zámek DEU
Sagrada Familia ESP
Karlštejn CZE
Karlův most CZE
Pražský hrad CZE
Pražský hrad CZE KATEDRÁLA SV. VÍTA (římsko-katolická katedrála) – katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha nádherná katedrála postavení v l. 1344 – 1929 (ano, trvalo to skutečně skoro 6 století) na místě dvou starších kostelů. Místo korunovace českých králů, kde jsou uloženy české korunovační klenoty skryté za dveřmi se 7 zámky. Pohřebiště králů a císařů svaté Říše římské (Karel IV., Václav IV. Rudolf II., …) a svatých patronů české země – Sv. Václav v kapli vyzdobené polodrahokamy, Sv. Jan Nepomucký ve stříbrném sarkofágu, Sv. Zikmund a Sv. Vojtěch. Jedinečná perla gotické a neogotické architektury s nádhernými vitrážemi z 19. a 20. století autorů jako byl Alphons Mucha!
STARÝ KRÁLOVSKÝ PALÁC – sídlo českých králů, postavené na místě staršího paláce českých knížat. Interiéry – VLADISLAVSKÝ SÁL – postaven na konci 15. století Benediktem Riedem (též. Rejt) – po mnoho stoleté největší světský prostor v Čechách. Zdvihnněte hlavu a podívejte se na jedinečnou klenbu!
ČESKÁ KANCELÁŘ – místo 2. pražské defenestrace r. 1618 – místo, kde začala Třicetiletá válka.
SNĚMOVNA – pozdně gotický “parlament” – renesanční písařská tribuna, ale též vitrína, kde jsou umístěny kopie českých korunovačních klenotů; portréty členů Habsbursko-Lotrinské dynastie.
PŘÍBĚH PRAŽSKÉHO HRADU – Starý královský palác nabízí ve spodních patrech pohled do nejen do jedinečných románských a gotických prostor ale i do historie Pražského hradu.
BAZILIKA SVATÉHO JIŘÍ – příklad románské architektury na Pražském hradě, hrobky členů přemyslovské dynastie, je zde pohřben např. zakladatel kostela kníže Vratislav nebo jeho matka svatá Ludmila (kterou podle legendy nechala zavraždit právě Vratislavova matka). Neopomeňte se podívat na podivnou sochu marnosti zvanou Brigita.
ZLATÁ ULIČKA – malebné domky postavené přímo ve starém opevnění Pražského hradu, podle legendy zde žili alchymisté. Jméno ale pochází od zlatníků, kteří zde žili. Inspirující místo – rovněž Franz Kafka strávil rok v jednom z domečků ve Zlaté uličce.
KRÁLOVSKÁ ZAHRADA – zahradu nechal založit v 16. století Ferdinand I. Habsburský, který velmi miloval svou ženu Annu Jagelonskou, pro niž nechal v zahradě postavit nádherný renesanční letní palác Letohrádek královny Anny zvaný též Belveder. Bavit se členové královské rodiny se mohli bavit například hrami ve sgrafity zdobené míčovně. V zahradě se od 30. let 20. století nacházela vila československých prezidentů.
JIŽNÍ ZAHRADY PRAŽSKÉHO HRADU – od dubna do října si užijte procházky v Jižních zahradách Pražského hradu stejně jako nádherné výhledy na Prahu, obdivujte koncepci zahrad, kterou vytvořil slovinský architekt Josip Plečnik.
OBRAZÁRNA PRAŽSKÉHO HRADU – jedinečné malby, které vytvořili Tizian, Veronese, Cranach, Rubens, … Některé z obrazů pocházejí ze slavné sbírky Rudolfa II.
LOBKOVICKÝ PALÁC + MUZEUM – muzeum není věnováne jen historii starého českého šlechtického rodu, nadjde zde i plátna umělců jako byli Breugel, Velasquez or Canaletto, hudební nástroje či partitury, jež zapsali Beethoven nebo Mozart.
EUROPE
EUROPE
EUROPE
EUROPE
AMERICA
EUROPE